Předvolební guláš

Slovo guláš pochází z maďarského jazyka a je odvozené od slova "hovězí dobytek". Dnes se guláš vaří i z jiných ingrediencí, ale ten pravý má být hovězí. Podobný guláš je nyní vařen i v naší společnosti. Je vařen z volů (respektive z voličů) a podobným způsobem jako dort v pohádce o Pejskovi a Kočičce.

Kromě volů jsou jeho základními ingrediencemi předvolební sliby. Většina z nich je v barvě oranžové nebo rudé, výsledná chuť guláše je však spíš ovlivněna tím, co nám zbylo doma. Můžeme přidat některá péra z modrého ptáka, případně jeho vole. Topolová ostrá chuť je v průběhu vaření vystřídána nevýraznou chutí nečasu. Další výraznou chutí bude zbytek popelu z knížecí lulky pro nemajetné a kalousovská vejce. Pokud vám ještě není špatně, tak se to určitě změní po pozření výrazné oranžovobolševické bradavice se zbytky škromachovského podnosního osrstění. Tato část předvolebního guláše je navíc nejdražší, i přes sliby proti zadlužování je zadlužená 180 miliony korun. Další velkou součástí receptu je rudost sama. Nejsem už schopen vymýšlet další filipiky, tak už se jen zmíním o dochucovadlech.

Prvním je zelené koření. Po bursinkovém zklamání se teď spíše vyplatí použít lišku. Jeden fyzikální zákon tvrdí, že tření ebonitové tyče liškovým ocasem vyvolává vznik elektřiny. Té lze však dosáhnout i v Prunéřově. Důležitou složkou je i Kocábovo cigánské žebírko. Je to jako se státem, lze ho hlavně obírat. Ono právě kouzlení s těmito žebírky je zelený hit. Rozdíl mezi cigánem a kouzelníkem je v podstatě jen v tom, že kouzelník řekne "abrakadabra" a vytáhne z klobouku králíka. Cigán řekne "diskriminácia" a vytáhne ze státu sociální přídavky, bydlení a letenku do Kanady.

Druhé dochucovadlo jsou Zemanovy Dinosauří škvarky. Mají poměrně dost tuhé maso, šťáva už taky vyschla, ale když se k tomu přidá několik sklenek becherovky a pár klobás, tak to člověk snad zvládne. Pochybuji však, že v těchto dinosauřích šlápotách vede cesta z krize.

Pak následuje několik zbytků z dob dřívějších a několik odrobinek z jiných ingradiencí. Ať už to jsou katolické růžence z KDU-ČSL, které se snadno vzpříčí v krku (zvlášť po propuknutí prvního skandálu nadrženého kněze u nás), nebo Věci z veřejného domu (že by odpad a hromada pánských ochran, které si čestný John zapomněl před sedmi lety koupit?) a nakonec (v)zrušení dělníci pana Bimbase.

Z předvolebního guláše musí být zákonitě špatně. Volič si musí odmyslet kecy a jít do hospody, kde je v bezpečí. Člověk si naštěstí může říkat co chce, takže i já si říkám co chci. Tento politický recept nikomu nedoporučím, po přílišné konzumaci to z člověka letí všemi otvory. Ještě mám jednu možnost, půjdu se opít rohlíkem a možná si i vyberu.